July 26, 2011 - 5:11 PM

Může mít štěstí genetický základ?

Jen málokoho asi překvapí, že míra spokojenosti souvisí s tím, jak nám v mozku kolují různé neurotransmitery typu serotoninu - ostatně na tomto základě fungují i moderní antidepresiva. Zvláštností tedy nebude ani to, že metabolismus serotoninu je nějak dán geneticky.

Průzkum mezi asi 2 500 americkými adolescenty ukázal, že pocit štěstí koresponduje především s variantou určitého genu. Vazba zde byla přitom mnohem těsnější než vztah mezi štěstím a bohatstvím, eventuálně štěstím a atraktivitou vzhledu.

Šťastní lidé měli většinou dlouhou variantu genu 5-HTTLPR. Tento gen kóduje protein sloužící jako přenašeč serotoninu. Dlouhá varianta genu umožňuje rychlejší recyklaci serotoninu. Nejlépe se pak přirozeně dařilo lidem se dvěma dlouhými kopiemi a nejmenší spokojenost se životem vykazovali „nešťastníci" se dvěma kopiemi krátkými.Lze předpokládat, že podobně působících genů se brzy podaří objevit ještě mnohem víc.

Výzkum vedl Jan-Emmanuel De Neve z London School of Economics. Samozřejmě k výsledkům povinně dodává (aby snad nebyl obviněn z genetického determinismu), že na pocitu štěstí se podílejí i jiné vlivy. Nakonec před tím, že nás určité události mohou emočně negativně zasáhnout, geneticky chráněni skutečně nejsme.

Autor: Patrik Kořenář, Zdroj: newscientist.com